Poblouznění Multikulturalismu - Prý imigranti zachrání naše důchody

Následuje popis co událostí, které v současnosti probíhají pod taktovkou multikulturalistů aktivistů a politiků. 

Jaká je realita?

Nejen u nás, ale v celé Evropě slyšíme od nejrůznějších politiků, odborářů a "odborníků" často opakovanou teorii, která má zachránit naši Evropu před vymření a zachránit naše důchodce, přesněji jejich důchody. Tímto zázračným lékem je importovat  co možná nejvíce Imigrantů. Pokusíme se na tuto tak často opakovanou teorii podívat co prakticky.

Jaké jsou skutečné možnosti imigrantů a co nabízejí

Zaměstnanost imigrantů  

Švédský deník Dagens Nyheter uvádí, že mnoho imigrantů má problém najít zaměstnání i deset let po příjezdu do země. Průzkum tohoto deníku ukázal, že minimálně 31 procent imigrantů v produktivním věku dlouhodobě závisí na podpoře z veřejných prostředků. Pro srovnání, v rámci celé populace Švédska je to 9,1 procenta. Mediánový příjem činí 11 100 švédských korun měsíčně, přičemž medián příjmu v celé švédské populaci 23 700 švédských korun. Navzdory tomu Švédsko přijme podle odhadů 105 tisíc uprchlíků jen během roku 2015, procento obyvatel země. Uprchlíci mají o Švédsko velký zájem – i oněch „pouhých“ 11 tisíc švédských korun měsíčně odpovídá nejméně 40 dolarům denně.

Před nedávnem by zveřejněna statistika Švýcarska, která říká, že imigranti z neevropských zemí jsou v průměru v 80% případů bez práce a pobírají nějaký druh sociálních dávek. Tento trend je podobný v ostatních zemích s vysokou mírou imigrace.

To je mimochodem odpověď na představy typu „pomůžeme chudším zemím, budeme financovat rozvojové programy, díky tomu zbohatnou a jejich obyvatelé se nebudou tolik hrnout do Evropy“. Ale budou. I kdyby náhodou rozvojové programy fungovaly – což praxe příliš nepotvrzuje – chuť obyvatel těchto zemí dostat se do Evropy by tím neklesla.

Ekonomická imigrace

Oficiální statistika z Londýna z roku 2011 uvádí, že největší míru ekonomické neaktivity mezi imigranty vykazují Somálci (nepracuje 62 procent mužů a 87 procent žen). Následují Turci (33 procent mužů a 70 procent žen), Portugalci (33 procent mužů a 49 procent žen), Jamajčané (33 procent mužů a 39 procent žen), Bangladéšané (31 procent mužů a 79 procent žen), Pákistánci (29 procent mužů a 78 procent žen) a tak dále.

Důkazem, že většina imigrantů jsou ekonomičtí imigranti je známý fakt, že jejich cílem jsou právě země  nabízející štědrý sociální program. Dánsko bylo delší dobu také cílem imigrantů, ale po zpřísnění podmínek  a výše sociálních dávek se zájem o imigraci do Dánska výrazně snížil.

Kvalifikovaní odborníci
Velice často zaznívají argumenty, že sem proudí velice kvalifikovaní odborníci, kteří zapadnou a budou přínosem. Podle statistik je pravda, že z opravdu hospodářsky zaostalých zemí sem tolik lidí nesměřuje. Na druhou stranu ani ty vyspělejší země se nemohou pochlubit  kvalitním školství ani špičkovým průmysl, kde mohou imigranti získat nějaké dovednosti a praxí. 

Vzdělanost

Nedostatek zájmu o vědu a lidský rozvoj v muslimském světě je zřejmý ze zprávy OSN o arabském lidském rozvoji (AHDR). Zpráva dochází k závěru, že za posledních 1000 let bylo přeloženo do arabštiny přeloženo méně knih než se každý rok přeloží ve Španělsku: „Arabský svět překládá okolo 330 knih ročně, pětinu toho, co překládá Řecko. Celkový počet přeložených knih od doby chalífa Maa´mouna (9. století) je okolo 100 000, téměř průměr toho co Španělsko překládá za jeden rok.“ (eugene Rogan „Arabské knihy a lidský rozvoj“. Index cenzury, vol. 33, vydání 2. Dubna 2004, str. 152-157). „Mezi tureckými občany je 70 % těch, kteří nikdy nečetli knihu.“ (APA?, 23. Února 2009“).

Frankfurtský knižní veletrh provedl průzkum trhu a ten uvádí, že 22 států arabského jazykového prostoru s 362 miliony obyvateli vydalo v roce 2012 celkem asi 17 tisíc knižních titulů – méně než Česko. Pokud arabsky mluvící svět přece jen čte, jsou to především islámská ideologie a právo (19 procent), politika a eseje (11 procent), literatura a arabský jazyk (9,8 procenta) a dále korán a hadithy (8 procent). Tento typ vzdělání ovšem stěží najde v moderní Evropě jiné uplatnění než v rámci arabských komunit.

Inteligence

Obecně mají muslimské země výrazně menší průměrné IQ populace než Evropské země. Zdroje jsou zde IQ podle národů, podle kontinektů. Důvodů je několik. Významný je fakt, že hlavně na venkově je velké množství příbuzenských sňatků. Nejedna studie potvrzuje, že děti z pokrevních sňatků mají nižší inteligenci. Podle výzkumu je IQ u takových dětí o 10-16 bodů nižší a jejich schopnosti spojené se společenským jednáním se rozvíjejí pomaleji. Dokazují to studie s ansarskými muslimy v Bhagalpuru v Biháru.Příbuzenské sňatky mají vliv na IQ: u dětí ve věku (8-12 let) je nižší (69 na venkově a 79 ve městě) než u nepokrevních sňatků (79 a 95). Podrobně to rozebírá následující například studie Vliv pokrevních sňatků na inteligenční kvocient a chování novorozenců u dětí ansarských muslimů?.

Kriminalita

Dostupná je například statistika Švýcarska. V ostatních zemích se tento trend přibližně shoduje. Kriminalita snižuje schopnost uplatnit se ve společnosti a poškozuje společnost jako celek dodatečnými náklady. Její hlavním nebezpečím je však destabilizace evropských zemí.

Porovnání kriminality Švýcarů s imigranty (muži 18-34 let)

Angolané

Turci

Nigerijci

Alžířané

Švýcaři

Dominikánci

Rakušané

Šrílančané

Francouzi

Konžané

Němci

Co stojí za imigrací, nejčastěji hlásané mýty 

Důvodem imigrace je chudoba

Míra chudoby ve světě klesá. V některých, pro Evropu důležitých částech světa dokonce dost rapidně. Například region Blízký východ a severní Afrika měl v roce 1981 míru extrémní chudoby – denní příjem méně než dva dolary na osobu v paritě kupní síly – na úrovni 29,3 procenta. V roce 2011 to bylo již jen 11,6 procenta, jak sdělují statistiky Světové banky.

Ubyvá i extrémně chudých v absolutním vyjádření: z 50,5 milionu (1981) na 38,7 milionu (2011). Přibylo chudých s rozpočtem menším než pět dolarů na osobu a den: ze 130,6 milionu (1981) na 210,8 milionu (2011). Zároveň ale poklesla relativní míra chudoby vyjádřené číslem pět dolarů denně.

Válka

Mimochodem, zapomeňme na oblíbenou hypotézu, že za příliv imigrantů do Evropy mohou války. Sýrie je výjimkou, ale jinak je svět podle statistik Ústavu pro výzkum míru v Oslu (Peace Research Institute Oslo) klidnější než kdykoli ve 20. století. Imigrace z Blízkého východu do Evropy masivně rostla už před občanskou válkou v Sýrii a před vlnou arabských revolucí. Chaos v Libyi nicméně cestu ze subsaharské Afriky nepochybně usnadnil.

Mediální kampaň kolem imigrace

Jsme neustále cílem šířených polopravd a vyložených nesmyslů kolem imigrace a islámu v Evropě. Důvodů je asi několik.

Část neinformovaných úředníků v korporacích možná vidí možnost získat levnou pracovní sílu pro korporátní výrobny. Potom by nebylo nutné stavět tyto výrobny mimo území EU.

Politici vidí možnost získání placených voličů na věčné časy. Představa je taková, že za sociální dávky je budou nadšeně volit. Chléb a hry platilo ve starém Římě. Ale hlavně to nefungovalo moc dlouho.

A konečně multikulturalisté si chtějí splnit svůj "frankfurtský" sen vytvořit v evropském kotli národů, ras a náboženství, nového člověka, svět bez válek a společenských konfliktů. Co na tom, že jejich představy vyvolávají stále větší společenské napětí, konflikty a rozbroje. Přece neopustí nefunkční teorii, které věnovali tolik úsilí. Kvůli několika drobnostem.

Multikulturalisty šířená idealizovaná představa o imigraci a a její důsledky

Co je to "kolonialismus lidských zdrojů"? Multikulturalismus šíří nesmysly a odporuje tak vlastním argumentům o předchozím kolonialismu a nahrazuje ho novým typem kolonialismu.

Moje úvaha je založena na tom, že vše probíhá ideálně. Nově příchozí "zapadnou", aspoň většinově. Neřeším střety kultur. A neřeším zda jsou skutečně mezi příchozími tito odborníci v tak významné míře, jak to někdy média prezentují. O tomto faktu nepolemizuji. Předpokládám, že média mají pravdu a snažím se zjistit, co odchod těchto lidí pro jejich domovské země znamená.

V případě, že ve velkém odchází, imigrují, z domovských zemí vzdělaní lidé, kvalifikovaní odborníci a specialisté, znamená to pro Evropu teoretický přínos a pro domovské země katastrofu.

Je to horší než vykrádání nerostného bohatství. Tito lidé budou v domovským zemím chybět při budování prosperujících společností. V zemích zmítaných válkou, po ukončení války, budou chybět při obnově dvojnásob.

Tito lidé také nevyškolí další generace a to bude pro domovské země katastrofální, dokonce to pro několik dalších generací.

Tedy podporovat přísun vzdělaných lidí do Evropy, v tak velkých počtech, je nezodpovědné. Vyvolá to ještě vetší problémy pro několik následujících generací. Destabilizuje několik regionů. Situaci v těchto regionech to ještě zhorší, možná i nevratně.

To se týká i pracovních sil, těch kvalifikovaných. I ty budou v domovských zemích chybět.

Podotýkám, že ve většině domovských zemí imigrantů neprobíhá válka.