Zamyšlení nad "Zlatou érou Islámu"

Velice často se mluví o tak zvané "Zlaté éře Islámu". Zamyslíme se nad zajímavým paradoxem, který v tomto případě islám provází. Je to obrácený vývoj civilizace. Od lepšího k horšímu.

Při studijích dějin zjistíte, že civilizace procházejí podobným vývojem a existuje několik modelů jak se tyto civilizace chovají.

Vývojový růst, rozvoj civilizace: Nejčastěji se na nějakém území stabilizuje skupina lidí, která začne budovat ve společném zájmu to čemu se říká civilizace. Ta kulturně, vědecky, společensky a vojensky roste a zdokonaluje se. Potom nastane vrchol a po tom to období následuje období stagnace a úpadek. Tedy civilizace projde nejčastěji fází vzniku společnosti, následuje období růstu, zlaté období rozkvětu (vrchol),  může následoval stagnace a po něm je už jen úpadek.

Někdy se stane, že vyspělou civilizaci napadne a ovládne vojensky schopnější dobyvatel. Potom jsou dva možné scénáře.

1. Dobyvatel pozná výhody vyspělejší civilizace a tu absorbuje. Vzniká nová civilizace, které se stabilizuje, je vojensky silná a pokračuje v růstu. Možná pokračuje trochu jiným směrem, ale civilizace čile prosperuje.
2. Dobyvatel považuje svoji civilizaci za lepší a tu původní postupně potlačí. Ta potrvá ještě několik generací než je úplně potlačena. Nějakou dobu přežívají některé vymoženosti  původní kultury. Jsou po nějakou dobu v této nové civilizaci patrné. Ale postupně jsou úplně potlačeny novou společností. Ale i tato nová civilizace po nějaké době začíná získávat na síle a roste. Postupně projde běžnou fází vývojového růstu.

Tyto scénáře jsou opakovaně vidět například na našem území. Různé národy a civilizace se v našem prostoru střídaly  a vždy to probíhalo podle tohoto schématu. Ten silnější nakonec rozhodne jak se společnost bude vyvíjet dál a vždy vzniká postupně nová civilizace.

Islám  v raném období získal na vojenské síle a porazil postupně dvě silné, ale v té době oslabené civilizace. Byzantskou říši a Persii. Na jejich území se odehrál model podle bodu 2. Tedy Muslimové považovali svoji kulturu za lepší a proto původní civilizace potlačili a to úplně. To co následovalo je postupné utlumení vývoje původní kultury. Proto se tam projevilo to zlaté období, kdy se ještě nějakou dobu lidé z původní civilizace pokoušeli pokračovat v rozvoji vědy a kultury původní civilizace. Především díky tlaku islámu, například přísné kontrole každodenního života, nebylo možné a myslitelné pokračovat v rozvoji všeho co je neislámské. Proto místo vývojového růstu nasleduje vývojová degenerace společnosti, místo růstu úpadek. To je dosti významná odlišnost od jiných civilizací.

Protože Islám jako náboženství vytváří velice izolovanou společnost, vlastně sterilní, není schopen absorbovat vnější podněty a rozvíjet je. Když se tak děje, islám spustí po nějaké době "očistný " proces, který ho vrátí do jeho setrvalého a stabilního stavu.

Proto je tedy to zlaté období na jeho počátku a je následováno postupným úpadkem. Úpadek není prokazatelně zaviněn vnějším vlivem, jako u jiných civilizací, ale vychází z vnitřního vlivu islámu. Je dán především jeho izolacionalismem. Odmítáním všeho cizí. Proto také islámské společnosti postupně upadaly, chudly.

Islámská civilizace se tedy chová výrazně jinak než jiné civilizace. Civilizace mají zlaté období před svým vrcholem, tedy na konci své existence. Islámská společnost měla vrchol těsně po svém vzniku a následoval úpadek. Je to dáno i tím, že ostatní civilizace se vyvíjejí. Islám dlouhodobě stagnuje, protože sám sebe považuje za dokonalý, věčný a tedy neměnný. Proto v teritoriu jeho vlivu nakonec stagnuje především vědecký pokrok. Věda představuje pohled na svět, který je v příkrém rozporu s dogmatismem islám a proto je jako neislámská potlačena.  A věda je motorem společnosti.

To co jsem zde popsal také jasně ukazuje, že koncepce multikulturalismu je mýtus a totální nesmysl. Když na jednom území současně existuje několik kultur/civilizací, zvítězí vždy ta nejsilnější, nejperspektivnější nebo ta brutálně nejagresivnější. Ale to ideology moc nezajímá, mají svoji vizi a ta realitu mnohdy vůbec neakceptuje. Tedy potom se jedná o pomatenou vizi a je zajímavé, kolik pomatených vizí si jen v minulém století získalo masy lidí a kolik vyvolaly tyto vize neštěstí a kolik stály životů...