Velikonoční zamyšlení

Jako kluk jsem měl velikonoce rád, jezdilo se po rodině a viděl jsem příbuzenstvo a bylo všude spousta tradičních dobrot, které se jinou část roku nevyskytují, bylo to příjemný a ta mimořádná atmosféra. Zároveň jsem byl nešťastný, že jsem musel chodit po takřka cizích lidech a vykoledovat si pomlázku. To se mi zdálo trapný, něco po někom loudit, ještě když jsem je pořádně neznal. Dnes se na to dívám jinak. Je to především tradice, náš zvyk, něco co nás dělá takovými jací jsme. Odkaz předchozích generací.

V našich médiích začínají prosakovat podivné informace z multikulturalistických velmocí jako je Německo, Francie, Velká Británie aj. Informace o snaze tradiční svátky jako je masopust, vánoce, velikonoce aj. zatlačit do pozadí. Je zajímavé, že to tak nějak nenápadně prosazují ti stejní lidé, kteří zároveň volají po tom, že tradice a hodnoty v dnešní Evropě upadají. Nejdříve provádí erozi hodnot, postupně je nahlodávají a nakonec hořekuji na nedostatkem autorit a hodnot a tradic hodných následování.

Potlačení veřejného slavení tradičních svátku je jednak přání přistěhovalců z muslimských zemí, protože je to prý uráží, mnohdy je to však především aktivita našich vlastních lidi, kteří tak aktivně demontují vlastní kulturní tradice a to v zájmu multikulturalismu.

Proto vás prosím, slavme ty naše svátky aktivně. Slavme je s rodinou, s  kamarády a užívejte si je jak se jen dá. Není důležité, zda jsou to svátky křesťanské nebo vychází z nějakých pohanských tradic. Jsou to především naše tradice, něco co nás spojuje s předchozími generacemi, něco co je součástí nás všech, ukazuje kam patříme, z čeho naše tradice vyrůstají. Předávejte to takto dál. Možná se to někomu zda jako nepodstatné, ale je to podstatné. Naše dětí nasají něco ze sounáležitosti s předchozími generacemi, které tento kout světa změnily, udělali z něho právě takové místo jakým dnes je.

Čim víc se snaží někteří naši politici postupně smazat naší identitu ve jménu globalizace, multikulturizace a snaží se vykovat nového člověka co zapomene na tradice, tím víc si ty tradice musíme bránit. Možná se vám to zdá nostalgické, sentimentální, zbytečné. Není to tak, je to důležité víc než si možná uvědomujete.

Prosím zastavte se a tento den oslavte v duchu nejlepších tradic. Pokuste se udělat tradiční výzdobu, naučte svoje děti otloukat píšťaličku, vyrobte si vlastní pomlázku. Že to nebude dokonalé? Příště to bude určitě lepší. Udělejte si pohodový den, prožijte ho s rodinou a předávejte tyto tradice dal. Uděláte tak pro naši budoucnost víc než se muže zdát. Musíme si stále víc a víc uvědomovat kdo jsme, z čeho jsme vzešli, jaké jsou naše nejlepší tradice a jak chceme aby naše země vypadala. Myslíte na to neustále, protože to je budoucnost našich dětí dětí a my chceme přece pro svoje děti jen to nejlepší.

Právě tradice našich předků jsou tím co nás spojuje, víc než si uvědomujeme. Spojme se, co nejvíc kolem těchto tradic. Nenechme se o tradice připravit.